Tajemný hrad Templštejn byl založen řádem Templářských rytířů. Je postaven vysoko na skále a obtéká ho řeka Jihlava. I když zanikl už v 16. století, stále je lákadlem pro mnoho turistů. Hrad je opředen legendami a stal se oblíbeným místem lovců záhad a lidí, zabývající se energiemi, ta je tu prý velmi pozitivní.
Zřícenina hradu leží v malebném Jihomoravském kraji
Zřícenina Templštejn se nachází ve velmi pěkném přírodním prostředí. Dominantou strmého svahu je na první pohled samotná ruina. Obklopuje ho i jedinečné přírodní území. Pestré prostředí svahů je domovem pro mnoho druhů živočichů a hmyzu, proto bylo zařazeno mezi chráněné území a bylo vyhlášeno jako samostatná přírodní rezervace. Samotná zřícenina se nachází asi 3 km od obce Jamolice, v okolí se nachází například Moravský Krumlov a Ivančice.
Tajemní Templáři a historie hradu
Hrad byl založen řádem Templářů. První zmínka o Templářích v této oblasti je z roku 1279 a 1281. V té době byli usídleni v obci Jamolice. Zde vybudovali kostel, faru a také své sídlo. Proč se Templáři přesunuli na nedaleký skalní ostroh, není úplně známo, ale předpokládá se, že Jamolice leží v mírném dolíku, což strategicky není vhodná poloha v případě napadení. Hrad byl zřejmě postaven mezi léty 1281 až 1298, do roku 1298 je také datována první zmínka o hradu. K Templštejnu patřili i některé obce.
Působení Templářů nemělo dlouhého trvání, již roku 1312 byl řád papežem Klimentem V. zrušen. Následně hrad vlastnil bohatý měšťan Bertold Pirkner, jeho potomci z finančních důvodů hrad prodávají. Vystřídal několik majitelů, dlouho byl v držení pánů z Lipé. V roce 1623 přebírají vlastnictví Lichtenštejnové, kteří stavbu vlastní až do roku 1908, ale od roku 1625 už je uváděna jako pustá. Vlastnictví přechází na Kinské až do roku 1945, kdy byl hrad zkonfiskován.
Jak a kdy hrad zaniknul není známo, podle nálezů se však předpokládá, že ho zničil velký požár. Hrad zakoupil současný majitel v roce 2011.
Legendy Templštejna
Jako každý hrad, obestírá i Templštejn několik legend a pověstí. Dokonce se tu schází lidé, kteří tvrdí, že na hradě je velmi pozitivní energie a snaží se jí čerpat. Přestože tu templáři byli jen krátce, vzniklo ve spojitosti s nimi mnoho příběhů.
Záhadná noc
V dávných dobách brněnští dominikáni sháněli peníze na stavbu kostela. Jezdili vozem s kočím. Jednoho zimního dne jezdili opět krajem, už se stmívalo a zabloudili. Vozka se snažil najít vesnici, kde by se mohli ukrýt před bouří. Byla čím dále větší tma, když najednou uviděl v dálce světla a obrysy stavby. Když dorazili k velkým vratům, otevřeli se před nimi a najednou se kolem nich objevili postavy v bílém s červeným křížem na pláštích. Uvedli je do sálu, kde se stoly prohýbaly pod jídlem a pitím. Na konci bohaté večeře pro mnichy měli připravený dar, truhlici.
Druhý den se mniši probudili už v kočáře, cestou zpět. I tentokrát trochu zabloudili a vraceli se po stopách kočáru zpět, k hradu. Když k němu přijeli, otevřel se před nimi prapodivný obraz. Místo hradu plného života, zde stály pouze trosky a po lidech ani stopa. Velmi je to vyděsilo a uháněli zpět k Brnu. Tam se zdráhali říci, co se jim stalo. Když se jich převor zeptal, co mají v truhlici, krčili rameny. Nechali ji otevřít a ta byla až po okraj plná zlaťáků.
Tajemná hradní studna
Dříve nebyl vrch, na kterém hrad stojí, tolik zarostlý. Lidé chodili pást zvířata kam se dalo. Často museli na pastvu i děti, s oblibou chodily k hradu, kde si v rozvalinách hráli na schovávanou a pálily ohýnky. Jednou se škádlily tak, že jeden chlapec vzal druhému botu a hodil ji do hradní studny. Chlapec byl chudý a věděl, že doma dostane výprask, a navíc jiné boty neměl, tak se dal do pláče.
Ostatní se rozhodly, že mu pomůžou, sehnaly různé provazy, chlapce bez boty navázaly a spustily do studny. Botu se mu povedlo zachránit a vytáhnout ven. Když se podíval do boty, kromě bláta v ní bylo plno zlaťáku. Protože byl poctivý, podělil se i s kamarády.
Mezi chlapci však byl i jeden chamtivý, který chtěl víc peněz. Hodil sám svoji botu do studny a začal bědovat. Ostatní opět navázaly provazy, ale ty se i s chlapcem přetrhly a on spadnul do studny. Děti běžely do vesnice pro pomoc, když vesničané dorazili a spustili se do studny, chamtivého chlapce tam nenašli a už ho nikdy nikdo neviděl. Správa hradu proto raději nechala studnu plnou bláta zasypat.
K hradu se dostanete po několika lesních cestách, vedoucích ve svahu podél údolí. I když je Templštejn v soukromém vlastnictví, je k němu celoročně neomezený vstup, ale pouze na vlastní nebezpečí.
