Na moravském území na pomezí valašsko-lašském najdeme obec a stejnojmenný hrad – Hukvaldy. Jeho jméno skrývá jedno tajemství a také celé území bylo osídleno již dávno předtím, než obec i hrad vznikly.
Původní osídlení
Podle archeologických památek můžeme soudit, že území bylo osídleno nejpozději v době železné, resp. v její halštatské části. Ale některé památky ukazují na usídlení lidí již v době bronzové. Vedly tudy totiž známé obchodní stezky. Keramika, hroby a mince se zde bohatě nalézají z římského období, což jen podtrhuje význam území jako spojnice obchodních cest.
Počátky hradu
Hrad zde byl vystavěn ve 13. století, a to některým z příslušníků rodu Hückeswagen. V úvahu připadají Arnold, Frank nebo Jindřich. Arnold z Hückeswagen byl členem družiny krále Přemysla Otakara I., který pro Přemyslovce získal dědičný královský titul díky Zlaté bule sicilské. Ale pravděpodobnějším zakladatelem byl až jeho vnuk Jindřich – o něm totiž máme bezpečné písemné zmínky jako o majiteli hradu.
Další osud hradu
Chvíli byl také hrad v držení olomouckých biskupů, ale po smrti Karla IV. došlo k roztržce mezi biskupem a markrabětem moravským a biskupové o hrad přišli. V 18. století se hrad díky svému pevnostnímu charakteru stal vězením, a to ne vězením ledajakým, avšak vězením pro provinilé kněží – většinou to byli kněží, kteří odpadli od víry, nebo ti, kteří se provinili nějakým mravnostním deliktem.
Co můžeme v Hukvaldech vidět dnes
Pokud dnes zamíříte do Hukvald, uvidíte kromě dosud zčásti zachovalého hradu i rodný dům Leoše Janáčka, arcibiskupský zámeček a také daňky v zámecké oboře. Dobrodružství můžete zažít i díky místnímu personálu v tom, že na hradě je možné přenocovat – je nutná předchozí rezervace a nedoporučuje se to lidem, kteří se v noci bojí.