S Červenou Lhotou se setkáváme v mnoha pohádkách, přesto však možná nemáme ani zdání o tom, jakými kličkami ve skutečnosti v dějinách bloudila. Kdo všechno zámek Červená Lhota vlastnil, proč je podle pověsti červená a čí duch zde možná dodnes bloudí?
Okénko do historie
Na místě Červené Lhoty původně stála tvrz, která byla umístěna na ostrohu nad potokem. Teprve později byl potok přehrazen a vznikl rybník, který obtékal tvrz a tím ji dostatečně chránil proti útokům zvenčí. Tehdy se tvrz ještě jmenovala jen Lhota. V roce 1530 koupil tvrz Jan Kába z Rybňan a nechal jej přestavět v renesančním duchu – poté zámek dostal název Nová Lhota. Když po třicetileté válce dostali zámek do držení Slavatové, nechali dát na střechu červené pálené tašky a fasádu vymalovat na růžovo – od té doby se zámek jmenuje Červená Lhota.
Jak to bylo podle pověsti
O názvu však existuje ještě jedna pověst, a to právě z doby protireformace po třicetileté válce. Proto je také pověst poněkud drsná: Jeden z majitelů zámku z rodu Kábů (katolík) se zamiloval do Johanky z Dírné (luteránky). Ačkoliv manželství dvou rozdílných vyznání přinášelo v té době mnoho těžkostí, Kába si Johanku vzal. On si myslel, že ji předělá na katoličku, ona toužila předělat manžela na luterána. Než se cokoliv z toho mohlo podařit, Kába zemřel na nevyléčitelnou nemoc. Tehdy se Johanka rozhodla, že zámek předělá podle svého: začala vyhazovat všechno, co bylo katolické. Když vzala do ruky obrovský kříž a chtěla jej vyhodit z okna, objevil se čert a vzal ji s sebou do pekla. Než ji odnesl, jak se Johanka bránila, udeřila se několikrát hlavou o stěnu a na té pak zůstaly stopy krve. Ráno tu spoušť objevili sloužící a snažili se stopy krve smýt. Nijak to však nešlo. Proto tedy přetřeli celý zámek na červeno, aby krev nebyla vidět – a odtud prý název Červená Lhota.
A který že duch po zámku bloudí
Tentokráte to není žádný zlý potrestaný duch, spíše zneuznaný a smutný umělec. Posuďte sami: na zámku žil v 18. století jeden z nejpřednějších hudebních skladatelů své doby – Karel Ditters z Dittersdorfu. Ačkoliv se přátelil s takovými velikány, jako byli Mozart, Haydn či Gluck a napsal více než 200 hudebních děl, historie na něj úplně zapomněla, zatímco o ostatních jmenovaných se dodnes učí děti ve škole. A tak prý duch Karla Ditterse aspoň občas hraje svá díla na zámku Červená Lhota.