Derweze: Jestli opravdu existuje brána do pekla, může vypadat přesně jako hořící kráter nacházející se v poušti Karakum, v Turkmenistánu. Uprostřed Bohem zapomenuté krajiny se otevírá země do tvaru ohnivého kruhu, který hoří už desítky let.
Hořící kráter se nachází poblíž osady Derweze (Darvaza), uprostřed pouště, kde nenajdete téměř nic. Najednou se před Vámi objeví hořící obrovská jáma. Poušť Karakum zabírá asi 70 % Turkmenistánu. Je jen velmi řídce osídlena a srážky jsou tu velkou vzácností, některé zdroje uvádí, že tu prší jednou za deset let. Nekonečná pustina v sobě ukrývá velké množství zemního plynu a ropy.
Dříve bývala nedaleko hořící jámy, které místní říkají „Brána do pekla“ poslední oáza v podobě osady Darvaza. Ta byla ale v roce 2004 oficiálně na příkaz tehdejšího prezidenta srovnána se zemí. Údajně řekl, že chudobné příbytky neukazují Turkmenistán právě v nejlepším světle a děsí turisty. Obyvatelé byli rozvezeni k příbuzným a příbytky srovnány se zemí bez náhrady.
Mohlo by Vás zajímat
Kde se vzal hořící kráter
Oficiální verze říká, že vznik kráteru se datuje do roku 1971, kdy tu sovětští geologové prováděli průzkum podzemního ložiska zemního plynu, kterého se v poušti nachází velké množství. Narazili však na obrovskou podzemní jeskyni, podloží se propadlo a zůstal tu najednou obří kráter hluboký 20 metrů a široký 70 metrů. Vrtací souprava je uvnitř pohřbena dodnes.
Plyn začal unikat na povrch. Geologové se rozhodli jámu zapálit, aby zamezili šíření nebezpečného metanu do okolí. Počítali s tím, že plyn vyhoří během několika hodin nebo dnů. Plyn však od té doby neustále hoří. „Brána do pekla“ se tak stala turistickou atrakcí.
Přes den je snadné jámu minout, i když jste od ní jen velmi málo vzdáleni. V noci však vytváří impozantní podívanou. Záře od ohňů je vidět na kilometry daleko. Přímo u hořícího kráteru se dá vydržet jen velmi krátkou dobu, žár a zápach je natolik silný.
Život uvnitř hořícího pekla
V roce 2013 se do kráteru spustil kanadský výzkumník George Kourounis. K pokusu potřeboval žáruvzdorný oblek, speciální vybavení a dýchací přístroj. Chtěl z kráteru odebrat vzorky a zjistilo se, že i v tomto hořícím pekle je život. Našli se tu speciální bakterie, které se mimo kráter nevyskytují. Existují planety, které mají velmi podobné podmínky, jako uvnitř kráteru. Vědcům tak umožní lépe pochopit, jaký život se na těchto planetách může nacházet.
V roce 2010 nařídil prezident kráter uhasit, dosud se to však nepodařilo. Ke kráteru je to asi 260 km z hlavního města Turkmenistánu Ašchabadu. Není to tedy jednodenní výlet, pokud budete chtít kempovat ve stanu, nechte si od kráteru odstup alespoň 200 m, jedovaté plyny by vám mohly způsobit potíže.
