Baalbek: Jeden z pradávných komplexů, který nabízí nevídanou podívanou a dechberoucí skvosty, to vše zahaleno řadou legend. Proč neopomenout při návštěvě Libanonu toto místo? Čím je výjimečné?
Baalbek je městečko, které leží ve východním Libanonu, zhruba 65 km východně od města Bejrút. Od roku 1984 se nachází na seznamu UNESCO. Při návštěvě se vám naskytne doslova dechberoucí podívaná. Gigantické ruiny Baalbeku se věrně vyjímají jako přízrak uprostřed vyprahlého údolí Beka’s. Stavby zdejšího chrámového okrsku náleží k nejrozměrnějším a nejúctyhodnějším ukázkám architektury starého Říma.
I když převážná většina staveb a zřícenin, které můžete dnes v komplexu Baalbeku vidět, pochází z období římské říše, tak historie samotného místa je mnohem starší. Oblast byla osídlena již na počátku 3. tisíciletí před Kristem. Některé pasáže v Bibli nasvědčují tomu, že zde nechal vystavět svatyni údajně věhlasný král Šalomoun. Není to však historiky prokázáno, ale s určitostí je dáno, že tu ve 2. tisíciletí před Kristem stál fénický chrám, jenž byl zasvěcený bohu slunce.
Samotná výstavba velkolepého rozměru byla započata až za doby Římanů, kteří toto místo nazývali Slunečním městem (Heliopolis). Během dvou staletí tu okolo Velkého nádvoří o rozměru 135 x 113 m byly postaveny 3 velké chrámy, kolonáda a mnoho dalších menších staveb. Po pádu Říma bylo místo v držení různých muslimských dynastií. Nicméně více Baalbek devastovala opakující se zemětřesení. Naštěstí i na úkor toho všeho jsou ruiny dnes poměrně velmi zachovalé.
Račte vstoupit
Už vstup do Baalbeku vás uhrane orientálním rázem. Hlavní ulice je plná lidí, kdy převážná většina posedává po obou stranách před obchody či kavárnami. Na konci se doslova zdvíhají nezaměnitelné památky minulosti. V Baalbeku můžete vidět největší opracovaný kámen na světě.
Impozantní Jupiterův chrám
Okolo roku 15 před Kristem byla započata stavba Jupiterova chrámu. Během několika desítek let zde vyrostla největší svatyně na území římské říše. Chrám, který byl tvořen více než 50 sloupů měřících více jak 19 m, bylo zachováno 6 a dnes tak tvoří jednu z významných dominant celého areálu.
Později sice přibyly další svatyně, kdy Bakchův chrám, jenž je podpíraný taktéž gigantickými sloupy, dnes je považován za nejlépe dochovanou starořímskou svatyni na světě. Zachován je kromě střechy v obdivuhodné kompletnosti. V případě tohoto chrámu nejde tak o jeho rozměry, ale stavba vyniká jemnou kamenickou prací, a to včetně filigránských detailů, jako jsou třeba nádherně zdobené korintské hlavice sloupů.
Největší zdejší záhadou jsou kameny
Nevyřešeným tajemstvím Baalbeku nadále zůstává gigantická hmota jednotlivých stavebních prvků. Podstavec Jupiterova chrámu sestává z doslova obřích kamenných bloků, kdy jejich hmotnost se pohybuje okolo 500 tun. Jsou zde však i kvádry o více jak dvojnásobné hmotnosti a s délkou přesahující 20 metrů. V základech chrámu se nachází nejméně 3 megalitické kameny.
Jeden vůbec z největších kamenů opracovaných lidskou rukou byl objeven experty z německého archeologického institutu na začátku roku 2014. Jde o kámen vážící zhruba 1650 tun o délce 19,5 m, o výšce 5,5 m a se šířkou 6 metrů. Jedná se o megality opracované lidmi, kteří zde žili před 12 000 lety. Římané pak v roce 64 našeho letopočtu z kamenů mohli vybudovat tento chrámový komplex.
Někteří vědci jsou názoru, že lidé ve starověku používali na tehdejší dobu nezvykle vyspělou techniku či že jim při stavbě těchto ohromných kolosů museli pomáhat návštěvníci neboli pomocníci z jiné planety. Dokonce se objevuje i teorie, že v minulosti existovali lidé – obři. Ve starých arabských rukopisech se hovoří o tom, že vládce Nimrod poslal obry, aby po potopě světa vybudovali město Baalbek.