Bájnou horu Blaník zná asi většina z nás. Málokdo už ale ví, kde se nachází Veřejová skála a jaký má podle legend význam. Právě tato skála má podle pověstí ukrývat vstup do bájného Blaníku. Místo, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyrazí na pomoc, až bude naší zemi nejhůře. Tento skalnatý útvar se nachází na úpatí hory Velký Blaník, nedaleko Louňovic pod Blaníkem.
Blaník a Keltové
Vrch Velký Blaník se nachází v nadmořské výšce 638 m. Kromě toho, že je bájná hora opředena legendami, se na hoře nachází i zbytky keltského opevnění. Na hradišti je patrný vnější a vnitřní val. Je jimi rozděleno na akropoli a předhradí. Podle mnoha badatelů se zde nacházela keltská svatyně. Samotný název Blaník je zřejmě keltského původu.
Rozhledna na Velkém Blaníku
V roce 1895 byla na Velkém Blaníku, na přání pražského kardinála Schönborna, postavena dřevěná rozhledna. Ta však časem zchátrala a spadla. Nynější podoba rozhledny pochází z roku 1941, kdy byla díky Klubu českých turistů otevřena. Na rozhlednu se můžeme vydat například z Louňovic pod Blaníkem po červené turistické značce.
Legendy a pověsti
Nejznámější je pověst o blanických rytířích, kteří vyjedou na pomoc ve chvíli, kdy nám bude nejhůře. Vstupem do hory má být právě Veřejová skála. Legenda může mít souvislost s Kelty, v jejich mýtech existovaly postavy, které žili v podzemí, nitru hor, v paralelním světě. Ostatně Keltové horu obývali.
Další zajímavé pověsti jsou o ovčákovi, děvečce a vozkovi, kteří vešli do skály a vrátili se až za několik let, i když si mysleli, že jsou v hoře jen chvíli. Blaníku je přisuzováno více podivných zmizení lidí a jejich návrat až po několika letech.
Údajně za jasných měsíčních nocí je vidět přízraky rytířů, kteří vstupují z hory nebo je slyšet ržání koní a řinčení zbroje.
O magickou horu se údajně zajímali i nacisté. Už v roce 1404, arcibiskup Zbyněk Zajíc, nařídil zákaz putování na horu Blaník, tak silně byla mezi lidmi v povědomí její magická moc.
