Najdete ji u Městských lázní ve Mšeně. Měří přibližně devět kilometrů a k jejímu zdolání budete potřebovat zhruba tři hodiny. Je poměrně náročná, takže není pro každého. Ale pokud se ji přece jen rozhodnete pokořit, odmění vás zajímavými skalními útvary a dalšími přírodními skvosty. Střední Čechy, Mšeno – tohle si zapište do diáře. Tedy pokud se chcete vydat klikatými cestičkami, vedoucími skrz kokořínské skály. Cinibulkova naučná stezka vás potěší pěti zajímavými zastaveními, kde vás poučí o historii i krajině okolo vás.
Nezapomeňte na pracovní list v Mšeně!
Pokud s sebou máte děti, kterým trocha toho dobrodružství nevadí, pak se ještě předtím stavte v infocentru v Městských lázních v Mšeně. Dostanete tam pracovní listy (na informačních panelech jsou napsány otázky, do pracovního listu pak stačí vyplnit jen odpověď) a několik dobrých rad na cestu.
Ale úplně nejmenší caparty nechte doma. A pejsky pro jistotu také. Stezka totiž místy poměrně strmě stoupá a v jednom úseku ji nejde překonat jinak než za pomoci řetězů. V Mšenu však začíná a v Mšenu také končí, takže po absolvování celých devíti kilometrů si můžete dopřát zasloužený odpočinek, aniž byste se museli ještě pracně škrábat zpátky.
Po žluté značce i k Mšenským Pokličkám
Trasu nemůžete minout nebo z ní sejít, po celou dobu je totiž značena žlutě. A dojdete po ní k mnoha zajímavostem. Tady jsou ty nejznámější:
- Prolezovačky – Dutiny propojené úzkými průlezy
- skalní město Bludiště
- Obraznice, zvaná též jeskyně Máří Magdalény, úkryt z třicetileté války
- skalní věž Tutanchamon
- Švédský val
- Průsečná skála – vozová cesta v pískovcovém masivu, zbudovaná za třicetileté války
- Obří hlava
- Žába
- skalní věž Faraon
A co Mšenské Pokličky? Určitě je také znáte. Jsou koneckonců ztvárněny i ve znaku CHKO Kokořínsko. Vlastně připomínají spíše houby s plochými vrcholky a najdete je v přírodní rezervaci Kokořínský důl. Jde rozhodně o jedny z nejzajímavějších skalních útvarů u nás. Musíte za nimi sejít kousek z naučné stezky a nelekněte se, pokud tu bude v pěkných dnech poněkud přeplněno. Je to totiž odtud do blízkého Vojtěchova coby kamenem dohodil a blízko je i velké parkoviště. Trochu více soukromí vám pak poskytnou Jestřebické pokličky, ale za těmi se musíte vypravit ještě o něco dál – asi jeden kilometr severně.
Jak vidíte, nenarazíte tu jen na přírodní díla, ale také hned na dvě výjimečná díla lidských rukou – umělou jeskyni Obraznice a Průsečnou skálu – obojí pozůstatky třicetileté války. Více se dozvíte na jednotlivých značkách u zastavení na stezce. A proč vlastně Cinibulkova stezka? Svůj název dostala podle největšího milovníka a propagátora Kokořínska – Josefa Bedřicha Cinibulky.
