V malebné krajině západních Čech, nedaleko Plzně, se nachází mimořádně cenná a zároveň tajemná památka českého baroka – klášter Plasy. Tento bývalý cisterciácký klášter se proslavil nejen svou duchovní a kulturní historií, ale především unikátní barokní architekturou a výjimečně sofistikovaným technickým řešením založeným na vodě. Klášter v Plasích je doslova postaven „na vodě“ a jeho stabilita závisí na systému, který předběhl svou dobu o několik století.
Historie kláštera – duchovní centrum českého západu
Cisterciácký klášter v Plasích byl založen v roce 1144 knížetem Vladislavem II. jako duchovní a hospodářské centrum tehdy řídce osídleného území. Mniši cisterciáckého řádu přicházeli z německého Ebrachu a přinesli s sebou znalosti v oblasti zemědělství, vodního hospodářství, stavitelství a písemnictví. Během středověku se klášter rozvíjel a získával nové majetky, čímž se stal významnou církevní institucí a hybatelem regionálního rozvoje.
Zlatý věk kláštera však nastal až po třicetileté válce, kdy byl v 18. století kompletně přestavěn ve stylu barokní klášterní architektury. Tuto přestavbu vedl významný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, autor mnoha vrcholných děl českého baroka, známý svým netradičním a matematicky přesným pojetím prostoru a konstrukce.
Unikátní technologie – stavba na vodě
Největší světovou raritou a technickým zázrakem kláštera je jeho základová konstrukce, která spočívá na dřevěném roštu ponořeném ve vodním prostředí. Budova není postavena na pevné zemi, ale na dubových trámech uložených v bažinaté půdě, která je neustále zavodňována důmyslným systémem kanálů, studní a drenáží. Klíčem k celému systému je princip: dřevo ve vodě nehnije, pokud je trvale ponořené a bez přístupu vzduchu.
Jakmile by došlo k poklesu hladiny pod základovou úroveň, dřevo by vyschlo, začalo by hnít a statika celého objektu by se narušila. Proto byl v areálu kláštera vybudován komplikovaný systém vodních šachet, měřičů hladiny a odvodňovacích kanálů, který dodnes zajišťuje bezpečnou existenci celého komplexu. Tento systém je natolik výjimečný, že dodnes budí obdiv odborníků a je považován za technologickou památku evropského významu.
Architektura a vnitřní dispozice – Santiniho mistrovství
Autorem barokní přestavby konventních budov a dalších částí kláštera byl Jan Blažej Santini-Aichel, jehož práce je dodnes považována za vrchol barokní racionality a mystiky zároveň. Konventní budova, která sloužila jako hlavní obytný prostor mnichů, byla navržena ve tvaru pravidelného čtyřúhelníku s vnitřním nádvořím, křížovou chodbou a celou řadou obytných i provozních prostor.
Santiniho styl je rozpoznatelný díky geometrické přesnosti, důmyslné symbolice a světelné hře, kterou ve svých stavbách používal. V konventní budově se nachází například kapitulní síň, refektář, knihovna, ložnice mnichů a další místnosti, jejichž dispozice byla nejen funkční, ale také duchovně významná.
Samotný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí v těsné blízkosti kláštera, prošel několika úpravami a v dnešní podobě kombinuje gotické a barokní prvky. Sloužil jako hlavní liturgické centrum kláštera a ukrývá cenné sochařské a malířské výzdoby, včetně prací významného sochaře Ignáce Platzera.
Klášter jako centrum kultury, vědy a duchovnosti
V období baroka se klášter v Plasích stal nejen duchovním, ale i kulturním a vědeckým centrem. Zdejší klášterní knihovna patřila k nejvýznamnějším v Čechách a obsahovala tisíce rukopisů a tisků z oblasti teologie, filozofie, medicíny a přírodních věd. Mniši se věnovali také vzdělávání mládeže a provozovali školu, lékárnu, pivovar a další hospodářské provozy.
Během josefínských reforem byl klášter v roce 1785 zrušen a jeho majetek připadl státu. V dalších desetiletích měnilo místo své využití – sloužilo jako vojenský sklad, kasárna či sídlo průmyslových podniků. Přesto se podařilo zachovat velkou část historické hodnoty a struktury, a od 20. století je klášter postupně rekonstruován a zpřístupňován veřejnosti.
Plasy dnes – centrum poznání, kultury a technického obdivu
Dnes je klášter Plasy ve správě Národního technického muzea, které zde vytvořilo unikátní expozici zaměřenou na stavební techniku, historické inženýrství a Santiniho architekturu. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen samotné interiéry kláštera, ale také funkční model vodního systému, dozvědět se více o cisterciáckém životě a technologiích, které předběhly svou dobu.
Kromě klasických prohlídek se v klášteře pořádají koncerty, výstavy, festivaly a edukační programy, které přibližují veřejnosti krásu baroka i cenný technický odkaz minulosti. Klášterní areál doplňuje také zahrada, park a rybníky, které nabízejí příjemné zázemí pro procházky a odpočinek.
Barokní klášter jako technické i duchovní mistrovství
Klášter Plasy je víc než jen historická stavba – je to geniální spojení barokního umění, technického důvtipu a duchovní hloubky. Díky neobyčejné vodní konstrukci, promyšlenému architektonickému řešení a práci vizionáře Santiniho zůstává tato památka evropským unikátem. Je důkazem, že i před staletími byli stavitelé schopni vytvořit technická řešení, která fascinují i dnešní inženýry a architekty.
Navštívit Plasy znamená překročit práh do světa, kde voda nese kamenné zdi, kde každá chodba má své akustické i symbolické tajemství a kde baroko není jen styl, ale celá filozofie života. Klášter Plasy je právem jedním z nejcennějších klenotů českého kulturního dědictví.
