Chavín de Huántar: Místo coby svatyně tajemné a nejmocnější civilizace, která zde žila. Jedno z nejstarších archeologických nalezišť v Peru. Kde se konkrétně nachází a co tajemného skrývá?
Peruánský Chavín de Huántar
Chavín de Huántar zaujímá jednu z nejvyšších příček, co se týče tajemných míst světa. Přestože není až tak slavný a známý jako třeba Stonehonge, ale na rozdíl od něj doposud nikdo přesně neví, proč vznikl a k jakému účelu.
Jedná se o významné archeologické naleziště v Peru. Chrámový komplex Chavín de Huántar se nachází v pohoří Bílých Kordilér. Leží v jednom z údolí na východních svazích And severně od Limy, ve výšce přes 3000 metrů nad mořem.
Centrum posvátné civilizace
Na první pohled jde o odlehlé místo. Při bližším zkoumání je patrné, že Chavín de Huántar mohl mít kromě duchovního i značný strategický význam. Z doposud známých faktů vyplývá, že se šlo o velmi vyspělou kulturu, kterou je možné považovat jako za první mimořádně rozvinutou civilizaci a to nejen v oblasti, ale i na celém americkém kontinentu.
Trojúhelníkový tvar tohoto místa není jen pouhou náhodou. Lidé dávné peruánské civilizace totiž věřili, že v trojúhelníku se skrývá silná přírodní energie. To byl důvod, proč svůj chrám postavili právě zde. Součást areálu tvoří velké náměstí, které je považováno za pravděpodobné shromaždiště pro obřady a bohoslužby. A právě v samotném jeho středu byl nalezen jeden ze slavných a záhadných chavínských artefaktů, tzv. Tellův obelisk. Je pokrytý spletí jemných kreseb, jejichž smysl ovšem už léta je předmětem dohadů. Někteří archeologové považují kresby na obelisku za jakýsi atlas faktografických i zeměpisných informací, které mohly obsahovat i popisy cest související s pohybem na nepřátelských územích.
Jedinečná stavba
Chrámový komplex Chavín de Huántar představoval mimořádně propracovanou a složitou stavbu zahrnující řadu schodišť, výklenky, prostranství, galerie, kamenné stropy i otevřená nádvoří a taktéž složitý systém průduchů, sloužících zřejmě jako jakási předvěká klimatizace.
O původu a účelu chrámového komplexu existuje několik teorií. Podle švýcarského badatele Ericha von Dänikena tento chrám odpovídá biblickému popisu Šalamounova chrámu v Jeruzalémě a může tedy být důkazem toho, že mezi těmito dvěma místy kdysi existovalo letecké spojení, díky působení nějakých mimozemských vyspělých civilizací. Tato teorie je nejméně pravděpodobná a zní spíše jak nějaká pohádka.
Badatelům byl výzkum několikrát znemožněn. Ve 30. letech 20. století došlo k odkrytí velkých kamenných desek a stély zobrazující podivné postavy s lidskými a zvířecími rysy, kamenné hlavy a mnoho věcí z keramiky. V 70. letech zasáhalo oblast mohutné zemětřesení, které poškodilo většinu staveb a na dlouhou dobu znemožnilo pokračování ve výzkumu. V roce 1972 byl objeven obrys nejstarší chavínské stavby, nazývané Templo Viejo, vybudované pravděpodobně okolo roku 850 před n.l. Uvnitř chrámu byl nalezen velký ohromný monolit zobrazující člověka s rysy jaguára, který byl chavínskou kulturou považován za posvátné zvíře.
Po letech nekončícího výzkumu, došli archeologové k poznatku, že se jedná o centrum a posvátné místo tajemné civilizace Chavín existující mezi lety 1500 a 300 před n.l. Jenže jiné zdroje uvádí vznik komplexu do roku 3000 před n. l. a další dokonce do období let 900 až 200 před n. l.
Krvavé obřady
Jedna z nejvíce překvapujících informací o Chavínu de Huántar je to, že v rámci archeologických výzkumů došlo k nalezení lidských obětí, při kterých lidé byli nejen obětováni, ale také uvaření a snědeni. V zemi byli nalezeny lidské kosti, které nesly patrné stopy vaření, pečení na ohni a řezů nožem.
Takové rituály byly ovšem zřejmě určené jen nejvyšším sociálním třídám a kněžím. Součástí obřadů byly lidské, zvířecí i rostlinné oběti bohům. Pozůstatky obětin byly nalezeny ve vodních kanálech, které vedou pod celou oblastí chrámového komplexu, do kterých byly oběti házeny v typických keramických nádobách té doby.