Kamenný pastýř: Impozantní megalitické útvary se nachází po celém světě a jeden z pozoruhodných kousků najdete i u nás. Je považován za nejstarší menhir nejen v naší zemi, ale vůbec v celé střední Evropě. Víte, kde se nachází? Jaké pověsti ho provází a jak je to s jeho vyzařující energií?
Pravěký menhir
Jedná se o jeden z mála kamenů u nás, který je možné s největší pravděpodobností považovat za vskutku pravěký menhir. Byť se uvádí, že je Kamenný pastýř pravěkého stáří, doposud to nebylo vědecky prokázáno. Nejstarší zmínky pochází z roku 1764, kdy byl Kamenný pastýř zanesen v mapě Prvního vojenského mapování. V roce 1852 je zachován zápis z kroniky v Klobukách, kde je zmínka o tomto unikátním menhiru nacházejícím se u nás.
O Kamenném pastýři jsou dochovány písemné záznamy i z let 1861, 1868, 1877. Z roku 1901 je pak dochováno svědectví účetního klobuckého cukrovaru, ze kterého vyplývá, že 200 až 300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány 2 kameny z podobného materiálu a několik kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.
Útvar vytvářející ochranné pole a vydávající energii
Kamenný pastýř, ale také známý jako Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha je 3,5 metru vysoký a 5 tun vážící menhir. Tento kamenný blok je svisle zasazený do země. Jaký byl jeho primární účel není známo. Obrovský neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce je obestřen řadou pověstí a údajně vyniká vyzařováním silné energie. Rovněž vytváří kolem sebe ochranné pole.
Podle badatelů tento kámen vztyčili Keltové. Jenže pravdou je, že megalitická kultura, která stavby gigantických balvanů budovala po celé Evropě, působila o mnoho let dříve, než přišly keltské kmeny na naše území. O tom, že se může jednat o megalitickou kulturu, která se zde rozvíjela ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, svědčí nálezy v podobě šňůrové keramiky v prostoru obce a byla zde objevena i volutová keramika kultury, která tu působila v 6. století před naším letopočtem.
Pozoruhodným faktem je i jistá souvislost mezi Kamenným pastýřem a horou Říp. Pokud od Kamenného pastýře budete pozorovat nedaleko stojící horu Říp ve dnech 30.4. či 13.8., bude slunce vycházet přímo za ním, tedy přesně na význačné keltské svátky Beltine a Lugnasad.
Kdy vydává a kdy naopak pohlcuje energii?
Jak je to s vyzařováním energie u Kamenného pastýře? Na základě řady provedených experimentů, kdy lidé o letním slunovratu zaznamenali nevysvětlitelné magnetické anomálie, byly vysloveny taktéž úvahy o mimořádné energetické aktivitě. Ale pozor na to. Je třeba zvolit správnou stranu. Bylo totiž zjištěno, že Kamenný pastýř vytváří zápornou magnetickou anomálii, je tedy svým magnetickým polem nasměrován proti zemskému poli. Za východu slunce se ovšem tato anomálie posouvá o 1 metr na východ a menhir tak kolem sebe vytváří ochranné energetické pole ve tvaru kruhu.
Z toho vyplývá, že z vnější strany, tj. směrem na Telce, energii vyzařuje a směrem na Klobuky naopak energii pohlcuje. Tohoto faktu je možné využít v případě léčení problémů, velkého vyčerpání, únavy. Kámen dokáže rychle dodat energii, když se zvolí právě správná strana. I když někteří zastávají jiný názor a nevěří této skutečnosti, nezbývá, než se zkrátka ke Kamennému pastýři osobně vypravit a přesvědčit se. Menhir stojí osamoceně v poli a to zhruba 1 kilometr severozápadně od obce Klobuky na Slánsku.
Co praví legenda?
Podle jedné z mnoha legend se jedná o místo, kde kdysi nechal Bůh zaklít obecního pastýře i s jeho stádem a to za jeho nestoudné rouhání. Podle jiné pověsti se kámen při každém zazvonění v nedalekém kostele v Klobukách posune o 1 krok blíže ke kostelu. Až se k němu dostane, nastane údajně konec světa.
Jiná pověst praví, že jde o pastýře, kterému se jeho ovce zatoulaly a on tam tak dlouho zoufale stál, až zkameněl.
